Stavba biografu
Turnovská městská obec vykupuje pozemky v prostoru židovského ghetta, aby zde byla postavena budova biografu a původně i knihovny a čítárny.
Projekt ve stylu pozdní geometrické moderny (také „Národní styl“, tj.přechod mezi secesí a funkcionalismem) vypracoval turnovský architekt Ing. Karel Salač.
Začíná stavba s rozpočtem 1 130 000 Kč, ale kvůli nedostatečné únosnosti podloží musela být železobetonová konstrukce zesílena a náklady vrostly o 500 000 Kč. Práci odvedla firma turnovského stavitele Václava Soukupa.
Městské BIO invalidů je otevřeno jako kino, spolkový dům a koncertní sál. Část výtěžku byla určena právě invalidům, což byl v té době úzus a mnoho kin se jmenovalo stejně. Procento odvodu určovala parlamentní vyhláška.
Kino funguje nepřetržitě do r. 1990 a jeho kapacita byla až 1 200 míst(?).
Úpadek
Město prodává objekt soukromému majiteli a z budovy se stává téměř ruina a útulek bezdomovců. Na první fotografii je zachyceno torzo promítací kabiny, na jejímž místě je dnes Café-bar Galerie.
Rekonstrukce
Budovu kupuje turnovský podnikatel Jindřich Svoboda se záměrem přestavět ji na galerii pro svou sbírku veteránů. Náročná rekonstrukce trvá 6 let, protože se konstrukce musela zpevnit novou nástavbou a interiér bylo třeba asanovat a téměř kompletně přebudovat.
Slavnostní otevření
Galerie veteránů
Otevření Galerie veteránů, Jindřich Svoboda za svůj počin dostává Cenu obce
